Zpět na blog

Za tři dny jsem nahradil Fakturoid. Kdy se dnes vyplatí nahradit SaaS vlastním nástrojem

Fakturoid jsem platil roky za 2 400 Kč ročně. Vlastní systém by dřív znamenal 80 až 100 hodin práce, a ty jsem vždycky radši věnoval klientům. V listopadu 2026 jsem ho přesto napsal: za tři dny, s AI agenty a pár hodinami vlastní pozornosti. Stejná úvaha teď platí pro spoustu dalších nástrojů. V IDEATECH proto právě nahrazujeme Jiru a Toggl. Kdy se dnes vyplatí SaaS nahradit vlastním nástrojem a co to znamená pro jejich budoucnost?

Hlavní závěry:

  • Bez AI by se úspora 2 400 Kč ročně proti 80 až 100 hodinám vývoje nevrátila ani za 30 let. S AI agenty stál vlastní systém pár hodin pozornosti
  • Nejvíc se vyplatí nahrazovat nástroje, které se platí za uživatele, mají jednoduchou doménu a používáte z nich zlomek funkcí
  • Měření času i ticketovací systémy typu Jira jsou dnes dobří kandidáti. Ve firmě je pro zhruba deset lidí právě nahrazujeme vlastními nástroji
  • Dobře se nahrazují i rezervace, formuláře, jednoduché CRM a automatizace. Správce hesel, e-mailing, účetnictví a Slack bych nechal být
  • Vlastní systém znamená vlastní provoz a údržbu. Ne každý si to chce kvůli pár korunám brát na sebe
  • Jednoduché SaaS nástroje přežijí, ale s nižšími maržemi. Obstojí ty, které nesou odpovědnost za zákazníka a mají API pro agenty. Proto v IdeaWoodu sám jedno SaaS stavím

Proč jsem si nenapsal vlastní fakturaci dřív?

Protože počty nevycházely. Fakturace vypadá jednoduše, dokud nezačnete vypisovat, co všechno musí umět: číselné řady, dobropisy, PDF, QR platby, e-maily, připomínky, kontakty z ARES, zálohy. Bez AI bych na tom strávil 80 až 100 hodin. I při skromné sazbě 1 000 Kč na hodinu je to 80 000 Kč, tedy Fakturoid na 33 let, a to nepočítám údržbu. Tak jsem roky platil a neřešil.

Co se změnilo?

Způsob, jakým píšu software. Většinu kódu dnes píšou AI agenti a já zadávám, kontroluju a testuju. Specifikaci jsem sepsal 11. listopadu odpoledne, druhý den běžela první verze včetně párování plateb z Fio banky a třetí den výpočet daní a odvodů. Čtvrtý den přibylo podání přiznání a přehledů. Mé vlastní pozornosti to stálo maximálně několik hodin, zbytek času agenti pracovali a já dělal jinou práci.

Systém ale nevznikl na zelené louce. Mám hotové pracovní postupy, jak agentům zadávat a jak kontrolovat jejich výstup, a agenti se mohli inspirovat mými jinými projekty na stejném stacku. Přihlášení, nasazení, zálohy i odesílání e-mailů už jinde fungují, takže je stačilo přenést. Kdo s agenty začíná, za tři dny to nestihne.

Přehled vlastního fakturačního systému: příjmy, limit DPH, nezaplacené faktury a daně
Přehled: příjmy, limit pro DPH, faktury po splatnosti a odhad daní (demo data)

Umí všechno, co jsem ve Fakturoidu používal: faktury s číselnou řadou a dobropisy, PDF s QR platbou a ISDOC, webové zobrazení pro klienta, kontakty z ARES, e-maily s připomínkami, párování plateb z banky, výpočet daní a odvodů a podklady k přiznání. Data mám u sebe a když potřebuju jiný přehled, zadám ho agentům a druhý den ho mám.

Webová faktura s QR platbou, kopírováním platebních údajů a exportem PDF a ISDOC
Webová faktura pro klienta: QR platba, údaje ke zkopírování, PDF a ISDOC (demo data)

AI nezlevnila psaní kódu. Zlevnila moji pozornost, a ta byla celou dobu to nejdražší.

Kdy se dnes vyplatí nahradit SaaS vlastním nástrojem?

Dřív byla rovnice jednoduchá: vývoj stojí stovky hodin, předplatné pár stovek měsíčně, takže platíte. Teď se náklad na straně vývoje u jednoduchých nástrojů propadl o řád. Nahradit všechno se nevyplatí, ale vyplatí se si to znovu spočítat. Já se dívám na pět věcí:

  • Jak cena roste. Nástroj pro jednoho uživatele za pár stovek měsíčně se nahrazuje špatně. Nástroj placený za každého člověka v týmu se s každým novým kolegou stává lepším kandidátem.
  • Jak složitá je doména. Formulář nad databází s pár přehledy postaví agenti rychle. Systém, na kterém visí legislativa, platby nebo bezpečnost, chce víc pozornosti a víc testování.
  • Kolik funkcí opravdu používáte. Když z velkého nástroje používáte desetinu, stavíte jen tu desetinu.
  • Jestli potřebujete napojení. Data, která chcete propojit s vlastními systémy nebo AI agenty, je pohodlnější mít u sebe.
  • Kdo to bude provozovat. Server, zálohy, aktualizace a opravy, když něco spadne. Bez toho žádná úspora neplatí.
Nástroj Jak se platí Složitost náhrady Vyplatí se nahradit?
Fakturace (Fakturoid) paušál, často jeden uživatel střední, hlídá legislativu jen když máte provoz vyřešený jinde
Měření času (Toggl) za uživatele nízká u týmu často ano
Tickety a projekty (Jira) za uživatele, plus doplňky střední, nahrazujete i návyky týmu s agenty čím dál častěji ano

Fakturace

Paradoxně nejhorší kandidát z těch tří, přestože jsem začal právě jí. Platí ji obvykle jeden člověk, cena je nízká a za předplatné dostáváte i hlídání změn zákona. Mně to vyšlo, protože infrastrukturu na provoz už mám a náklad na vývoj spadl na pár hodin. Živnostníkovi bez téhle výbavy bych doporučil zůstat u hotového nástroje.

Měření času

Tady to vychází nejlíp. Doména je jednoduchá (kdo, na čem, jak dlouho), legislativa do toho nemluví a platí se za každého uživatele. U nás v IDEATECH platíme Toggl pro zhruba deset lidí, za něco, co agenti postaví za pár dní. Proto ho teď nahrazujeme. Navíc chceme mít vykázaný čas napojený na fakturaci a projekty, a to je u vlastního nástroje otázka jednoho dotazu do databáze.

Jira a ticketovací systémy

Dřív bych řekl, že Jiru nahrazovat nemá smysl. Dnes ji ve firmě nahrazujeme taky. Spolu s Togglem nám to při zhruba deseti uživatelích ušetří ročně slušné peníze, mnohem víc než moje fakturace. Ticketovací systém je v jádru úkoly, stavy, komentáře, přílohy a notifikace, a to agenti postaví rychle. Cena za uživatele přitom s každým kolegou roste a z Jiry většina týmů používá zlomek funkcí. Vlastní systém navíc navrhnete tak, aby s ním agenti pracovali přímo: založili ticket z e-mailu klienta, doplnili kontext z kódu nebo převzali úkol a poslali ho k review. Totéž platí pro helpdesk, interní CRM nebo evidenci zakázek.

Jediné, co agenti nepostaví, jsou návyky lidí. Tým, který v Jiře tráví celý den, přechod pocítí. Začal bych proto s jedním týmem nebo jedním typem práce a zbytek převáděl, až se systém osvědčí.

Co dalšího se dnes vyplatí nahradit?

Stejnou optikou se dá projít většina nástrojů, za které firmy platí měsíčně. Z B2B světa bych se díval hlavně na tyhle:

  • Rezervace a kalendáře (Calendly, Reservio). Volné sloty, potvrzovací e-mail a napojení na kalendář. Platí se za uživatele a doména je malá.
  • Formuláře a dotazníky (Typeform, Jotform). Pro vývojáře skoro triviální a odpovědi skončí rovnou ve vlastní databázi, ne v další službě.
  • Jednoduché CRM (Pipedrive, Raynet). Malé firmy z něj používají kontakty, obchodní případy a připomínky. Vlastní CRM navíc snadno propojíte s fakturací a tickety.
  • Automatizace (Zapier, Make). Platí se za počet úloh, takže cena roste s objemem. Agenti napíšou integraci přímo, bez prostředníka.
  • Dovolené, docházka, interní wiki nebo status page. Pár tabulek, jednoduchá pravidla a předplatné za každého uživatele.

Netýká se to jen firem. Aplikace na úkoly, návyky nebo osobní rozpočet (Todoist, YNAB) jsou typický příklad osobního softwaru, který si dnes člověk s agentem postaví přesně podle sebe. Pro většinu lidí to zatím není, ale kdo s agenty pracuje, ten to dřív nebo později zkusí.

A pak jsou nástroje, které bych nenahrazoval, i kdyby to šlo za odpoledne:

  • Správce hesel a elektronické podpisy. Bezpečnost a právní váha, chyba je tu drahá.
  • Rozesílání e-mailů ve velkém (Ecomail, Mailchimp). Formulář na newsletter napíšete hned, doručitelnost a reputaci odesílacích serverů ne.
  • Účetnictví (Pohoda a podobné). Legislativa se mění a vaše účetní s tím musí umět pracovat.
  • Slack a komunikace. Platíte za to, že tam jsou všichni ostatní, a to nenaprogramujete.

Mají jednoduché SaaS nástroje budoucnost?

Myslím, že pro většinu jejich zákazníků se nezmění nic. Ne každý si chce kvůli pár korunám provozovat vlastní aplikaci na vlastním serveru, řešit zálohy, aktualizace a hlídat změny zákona. Netýká se to jen živnostníků, ale i spousty vývojářů. Platí si za to, že to za ně dělá někdo jiný, a to AI nemění. Kód byl vždycky ta levnější část. Drahý je provoz, podpora, legislativa a důvěra, že faktura odejde správně i za pět let.

Tlak ale přijde ze tří stran. První jsou lidé jako já: technicky zdatní zákazníci, kteří si nástroj postaví na míru. Je jich málo, ale často to jsou ti nejnáročnější. Druhá strana je silnější: když postavit klon jednoduchého SaaS stojí zlomek dřívější ceny, vznikne jich víc a ceny půjdou dolů. Nástroj, jehož jedinou výhodou je pohodlné rozhraní nad tabulkou, bude těžko obhajovat předplatné za uživatele.

Třetí změna je méně vidět. Čím víc práce dělají AI agenti, tím víc rozhoduje, jestli se k nástroji dostanou. SaaS, se kterým se dá pracovat jen klikáním v prohlížeči, bude postupně horší volba než systém s dobrým API, i kdyby měl hezčí rozhraní.

Moje sázka: jednoduché SaaS přežijí, ale s nižšími maržemi. Udrží se ty, které za zákazníka nesou odpovědnost (legislativa, účetnictví, bezpečnost dat) a které se otevřou agentům. Nejvíc ztratí nástroje placené za uživatele s jednoduchou doménou, protože právě u nich se zákazníkům nejrychleji vyplatí si to spočítat.

Proč sám jedno SaaS stavím

Abych nevyzněl jako někdo, kdo SaaS zatracuje: v IdeaWoodu právě jedno stavíme a tam mi to dává smysl. IS WoodSoft je systém pro obchod se dřevem a Sysel mobilní aplikace pro kubírování dřeva v lese. Prošel jsem je stejnými kritérii jako Jiru nebo Toggl a vychází to opačně.

  • Zákazníci nejsou vývojáři. Lesník ani obchodník se dřevem si s agenty vlastní systém nepostaví a nechce provozovat server. Platí si za to, že to za něj dělá někdo jiný.
  • Nese odpovědnost za legislativu. WoodSoft podává hlášení podle nařízení EUDR přímo do systému EU TRACES a Sysel počítá objem podle normy ČSN 48 0009. Tohle si nikdo nechce hlídat sám.
  • Doména je těžká. Práce bez signálu se synchronizací, hlasové zadávání, čtení lesních hospodářských plánů do mapy. Na tom se nedá postavit klon za víkend.
  • Jedna práce pro mnoho firem. Systém je od začátku pro víc firem najednou a každá vidí jen svoje data. Náklady na vývoj se rozloží mezi všechny, což je přesně důvod, proč SaaS dává smysl.

Je to stejná úvaha, jen z druhé strany. SaaS, které za zákazníka nese odpovědnost a řeší těžkou doménu, má budoucnost. SaaS, které je jen formulář nad tabulkou a platí se za uživatele, si dnes čím dál víc firem postaví samo.

Chcete nahradit SaaS vlastním nástrojem?